Maximální stádium stagnace

července 25, 2018



. . .  - To je přesně to, co máme teď v hlavě..
Nevím, jestli se vám někdy stalo, že byste vystřelili nadšením do výšin a mohli byste bořit mýty a brázdit řeky a najednou nic.. Ticho, prázdno a tma. Máte radu? Sem s ní.



Blog nemáme úplně dlouho, i když jsme mu v počátcích věnovaly snad skoro maximum našeho času. Nikdy jsme to nebraly jako "práci" nebo snad bokovku, ale měl to být takový náš malý projektí(títítí)ček, abychom měly kde sdílet a kde se vykecat, a pak se jakoby zastavil čas..


A blog podle toho samozřejmě vypadá, protože layout se mění podle úvodních fotografíí článků.. A když žádné nejsou, tak je tu prostě pusto..


Vzhledem k tomu, že jsme tři, tak je to náročnější než se zdá.. Skloubit dva životy jde s trochou trní celkem dobře, ale tři.. Našly jsme si každá novou práci, přilítla i nějaká škola, osobní život a teď, ať se snažíme sebe víc, tak postrádáme i tu chuť dokopat se k tomu, abychom urvaly ten kousek času a věnovaly ho blogu. A pořád jenom mluvíme, jak musíme, jak bychom měly, ale nic se neděje.


Zajímalo by mě, jestli se to stalo někdy vám? Jestli máte nějaké osvědčené rady a tipy, jak znova nakopnout motivaci a chuť v blogování pokračovat?




Za jakýkoli názor, zkušenost nebo radu budeme samozřejmě vděčné.




Díky! :)

  • Share:

You Might Also Like

7 komentářů

  1. Mně hrozně pomohlo říct si, že prostě každou sobotu musí vyjít článek. Ne vždycky to stíhám, ale už se mi to v hlavě přešupačilo tak, že mi nejpozději v pátek samo od sebe naskočí nové téma, které mě tak nadchne, že k němu hned, jak mám chvilku, sedám, a pouštím se do psaní.
    Tak jako tak přeju, ať se zase začne dařit. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Baru moc děkujeme za reakci! :)
      Tak trochu se do toho myšlenkově začínáme dostávat- nebo alespoň já to pozoruju, tak snad to nezkrachuje.

      Vymazat
  2. Ja sa k svojmu blogu vraciam asi iba vždy keď mám čas. Strašne ma to baví ale proste popri medicíne, čo študujem sa to nedalo občas zvládať a musela som vypustiť veľa mojich koníčkov, preto si to užívam teraz cez prázdniny. Snád mi to ale vydrží aj dlhšie, keďže mám pred sebou posledný rok a nemal by byť až tak náročný :) Podľa mňa je to hlavne o motivácii, chuti, ktorú ale musíš nabrať niekde vnútri seba. Dať si nejaký cieľ a písať blog pre to, aby si ten cieľ dosiahla. Vlastne vy tri, všetky!

    Lumi z Recenzie-Kozmetiky

    OdpovědětVymazat
  3. Hlavní je se do toho nenutit, a když prostě nemáte náladu, tak nepsat a odpočinout si. Já jsem příkladem, v létě, kdy mám spoustu času se blogu věnuju skoro na sto procent, ale pak přijde podzim, škola, hnusný počasí a motivace se ztrácí.. a nepíšu na blog několik měsíců. Letos to chci překonat a psát, klidně jen jednou měsíčně, ale psát!
    Myslím si, že není nějaký "lék na ztracenou motivaci", člověk si prostě musí říct, jestli to má cenu, jestli to chce dělat a proč, když si to takhle uvědomíš, motivaci třeba najdete :)
    Hodně štěstí ;)

    OdpovědětVymazat
  4. Já už tuhle krizi zažila. Nejlepším lékem je pauza a odříznutí se od blogového světa, načerpat inspiraci, až si jednou řeknete, týjo o to bych se chtěla podělit na blogu a když se tohle bude opakovat, prostě se vrátit a psát :) S časem je to složitější, také ho nemám moc, ale hlavní je, aby blog nebyl vnímán jako povinnost, pak se těžko něco píše.

    TheWayByA

    OdpovědětVymazat
  5. Blog má byť hlavne o zábave. :) Skúsila som aké je to písať na blog platené články aj násilne vydávať obsah a nestálo to za nič. Lepšia je pauza a oddych, ako nútiť sa do niečoho. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Občas se mi stane, že nemám chuť... ale pak přijde nápad a tím pádem i chuť. Tak snad jednu z Vás něco napadne a článek bude na světě. :-) Máte to tu moc hezký, byla by škoda s tím seknout :-)

    OdpovědětVymazat